mačky,mačičky,mačiatka

Historie a původ plemene

Tato kočka pochází z ostrova Cejlon, odkud ji přivezl jeden chovatel z Itálie. Povšiml si běžně se vyskytujících tamějších koček, které ho zaujaly vzhledem i svou povahou.

Povaha a charakter cejlonské kočky

O chování cejlonské kočky je toho známo jen velmi málo. Je to převážně noční zvíře, samotářské a velmi teritoriální. Přes den se skrývá ve větvích nebo dutinách stromů. Dobře šplhá a většinu času tráví na stromech. Pravděpodobně se živí malými obratlovci (ptáci, ještěrky apod.). Dle některých zpráv také napadá drůbež, pokud k tomu má příležitost. Březost u této kočky trvá 67 dní, v jednom vrhu bývá jedno nebo dvě koťata. Obvykle rodí v dubnu. Samice vrhá mláďata v doupěti i na půdách domů. Koťata se dají snadno ochočit a můžou se z nich stát hraví a přítulní společníci.

Popis a vzhled cejlonské kočky

Jedná se o kočky krátkosrsté s jemně utvářenou kostrou a dobře vyvinutým svalstvem. Zadní nohy cejlonské kočky jsou vyšší než přední. Hlava je kulatá, s velkýma zakulacenýma ušima. Srst má krátkou, bez podsady a vykazuje výrazný ticking po těle, přičemž na obličeji, ocase a končetinách je zřetelné žíhání. Jedná se o kresbu habešskou tabby. Barva srsti je popisována jako konopná se skořicovou, písková s meruňkovou, čokoládová s barvou bílé kávy, což přibližně vystihuje barvy tickingu na základní barvě chlupu, která je vždy o něco světlejší než ticking. Mezi těmito kočkami lze rovněž nalézt kočky modré i želvovinové. Tato kočka je spolu s africkou kočkou černonohou nejmenší kočkovitá šelma.

Standard plemene

Toto kočka spadá do plemene krátkosrstých.

Zajímavost

První kočky tohoto plemene byly předvedeny na generálním zasedání FIFe v roce 1988 v Itálii. Byl založen klub příznivců cejlonských koček, který se bude snažit o vytvoření a uznání nového a určitě zajímavého plemene. V některých indických státech je tato kočka lovena pro maso, na Srí Lance jsou loveny kvůli kožešině.

VIDEA plemene Celhonská kočka

Pro videa s plemenem Cejlonská kočka klikněte ZDE